Zárí 1918 – zárí 2006: vzpomínka na ceskoslovenské legionáre

di Gira

17. zárí se jako každý rok konala ve meste Arco pietní akce na památku 4 popravených ceskoslovenských legionáru, kterí byli zajati Rakušany v prubehu boju na Doss Alto dne 21. zárí 1918, okamžite odsouzeni k trestu smrti za dezerci a obešeni následujícího dne v cásti mesta Arco, které se jmenuje Prabi. První den se uskutecnil výlet na místa, kde probíhal rakouský útok a kde byli zajati ceskoslovenští legionári. Celou akci vedl pan Tiziano Berté z vojenského muzea v Roveretu, velký znalec této oblasti.

Ceskoslovenské legie

(Použité úryvky z knihy „Arditi e alpini sul Doss Alto di Nago 1915 –1918“ autora Tiziana Berté z Italského válecného muzea v Roveretu)

(…) Ceskoslovenský stát v této dobe existoval pouze v tužbách mnoha vlastencu, kterí toužili po nezávislosti Cech, Moravy a Slovenska. První svetová válka dala Cechum a Slovákum, ale i dalším národum príležitost, aby usilovali o získání vlastní národní nezávislosti. Výbory ceských a slovenských vlastencu zacaly vznikat ihned po vypuknutí války ve Francii, USA, Rusku, Velké Británii, Srbsku a Švýcarsku.

(…) Na zacátku roku 1916 prijíždí z Paríže do Itálie Milan Rastislav Štefánik, uznávaný astronom a pilot, který okamžite zahajuje širokou propagandu, která mela vliv na stále více se rozrustající dezerci ceských a slovenských vojáku z imperiální armády. Základním cílem Štefánika bylo vytvorit z ceských a slovenských válecných zajatcu bojové jednotky, které by bojovaly po boku armád „Dohody“ proti spolecnému rakouskému nepríteli.

(…) Predseda italské vlády V.E. Orlando a Štefánik, podepsali dne 21. dubna 1918 v Ríme „Smlouvu mezi vládou Itálie a „Ceskou národní radou“, ve které se definuje právní pozice ceskoslovenských jednotek v Itálii, legitimne zapojených do válecného konfliktu. Toto bylo první mezinárodní uznání budoucího ceskoslovenského státu (…)

(…)Ze strany italské vlády byla ovšem stanovena nekterá omezení, která urcovala, že jednotkám ceskoslovenských dobrovolníku bude velet italský generál, budou podrízeni italskému vrchnímu velení a tedy i italskému zákonodárství.

(…) V Ríme dne 24. kvetna 1918 predal predstavitel provizorní vlády Štefánik 6. speciální ceskoslovenské divizi bojovou zástavu. V souvislosti s ocekávanou rakousko uherskou ofensivou byla dne 6. cervna divize pridelena k 9. armáde, jako rezerva vrchního velení. 15. cervna se 6. divize zapojila do boju na Montellu v blízkosti Fossalta di Piave, kde padlo 62 legionáru, 101 jich bylo zraneno a 18 bylo nezvestných. Z techto 18 bylo 11 legionáru zajatých rakousko uherskými jednotkami a po krátkých procesech, byli obešeni poblíž Oderza.

(…) dne 20. srpna 1918, byla 6. speciální divize vyslána k zaujetí prvních linií v sektoru „Altissimo“ v západní cásti Monte Baldo, linie probíhající od západního pobreží Gardského jezera po obec Castione.

A zde zacíná náš príbeh …….

Fakta

Podrobnosti o útoku na Doss Alto, pri kterém byli zajato pet ceskoslovenských legionáru, jsou prevzaty z již zminované knihy Tiziana Berté.

Zde stací poukázat na skutecnost, že v prubehu rakousko uherského útoku dne 21. zárí 1918 na pozice na Doss Alto u Naga, krome jiných ceskoslovenských ztrát, bylo pet legionáru zajato. Poté byli presunuti do Arca a postaveni pred soud, který je obvinil ze zrádcovství a všechny je odsoudil k smrti obešením, krome nejmladšího z nich. Jejich jména jsou Antonín Ježek, Karel Novácek, Jirí Schlegl a Václav Svoboda. Rozsudek byl vykonán následujícího dne, 22. zárí, v cásti Prabi mesta Arco. Všichni ctyri byli obešeni na olivovnících na jedné mýtine pod hradem. Nyní je tato mýtina, kde byl postaven pomník na jejich památku, územím Ceské republiky.

Antonin Jezek, Karel Novacek e Jiri Schlegl.

Výlet

Poté, co jsme zanechali vozidla v blízkosti Malga Zures, vydali jsme se smerem k Dosso Casina, ze kterého jsme postupovali dále do lesa. Výlet, kterého se úcastnil také bývalý vojenský pridelenec Ceské republiky v Itálii, Milan Bachan, probíhal kolem bývalých vojenských cesticek a bludištem stop, kde se pouze dobrý znalec této oblasti muže pohybovat bez obav, že se ztratí. Naštestí byla skupina doprovázena Tizianem Berté a Maurem Zatterou, experty jak na toto místo, tak na historické skutecnosti, které se zde odehrály. Pres betonové zákopy, pozustatky spojovacích zákopu, rozvaliny vojenských budov a pozustatky malého hrbitova alpiníku v blízkosti „kuchyne u Sasso Sega“, kde jsou do dnešní doby nekteré náhrobní kameny a viditelné stopy po hrobech, jsme dorazili na Doss Alto, na místo, kde probehlo sice pouze nekolik, ale velmi tuhých boju. Po dosažení vrcholku návrší, provrtaného zákopy a tunely, kamarád Silvino, hlavní koordinátor této akce, vytáhl z batohu láhev vína a navrhl pripít si na památku tech, kterí zde bojovali. Vše za krátkého proslovu Tiziana, který zde pripomnel, že národy, dríve neprátelé, jsou nyní sjednoceny ve svobodné Evrope …

Takže na zpátecní ceste pred dosažením Malga Zures zbyl ješte cas na prohlídku dalších míst, v jejichž blízkosti se nachází pet desek venovaných trentýnským dobrovolníkum, kterí padli v této oblasti v prosinci 1915. Po príjezdu našich vozidel, komentárích k výletu a pozdravech na rozloucenou, jsme si dohodli setkání na slavnostním aktu následujícího dne.

Ceremonie

Silný déšt, který vydržel až do brzkých ranních hodin, zázracne ustal se zacátkem smutecního aktu, který tak mohl být zahájen tak, jak byl naplánován hlavním koordinátorem akce Silvinem Miorellim ve spolupráci s radnicí a sekcí alpiníku z Arca. Po mši v malém kostelícku v cásti Prabi, delegace Ceské republiky vedená pridelencem obrany Ceské republiky v Itálii plk. MUDr. Miroslavem Bartošem, bývalým pridelencem Ceské republiky v Itálii plk. v z. Milanem Bachanem a konzulkou z generálního konzulátu Ceské republiky v Miláne Barbarou Plánickovou, doprovázenou starostou mesta Arco, starostou Torbole a velitelem 4. armády generálem Vivaldim, predstaviteli ruzných vojensko historických organizací, mezi nimiž i „cimeetrincee“, položila vence k pomníku, který byl vybudován v lednu 1919 na památku ctyr obešených ceskoslovenských legionáru, zajatých na Doss Alto u Naga, dne 22 zárí 1918. Pomník se nachází uvnitr území, které bylo darováno obcí Arco Ceské republice a které je lemováno olivami, na kterých byli obešeni ceskoslovenští legionári. Ceremonie byla zahájena vztycením národních vlajek a pres její jednoduchost bylo možné vnímat její hluboký význam.

Na záver se uskutecnil nezapomenutelný obed, pripravený kucharskými mistry ze skupiny alpiníku z Arca, kterí nás pohostili ve svém sídle. Družná zábava vyznacující se velkou srdecností vyvrcholila výmenou dárku mezi ruznými delegacemi a spolecnou fotografií všech zúcastnených.

Torna all'Archivio

Torna alla versione in Italiano